Aktuality

21.10.2013 Aktualizace disparitéru za rok 2012
Ke stažení je nyní aktuální verze SW nadstavby Disparitér zahrnující aktualizace ukazatelů finanční dostupnosti bydlení za rok 2012.

5.8.2013 Aktualizace ke zmapování regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení pro rok 2012
Aktualizována data o vývoji regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení za rok 2012.

11.9.2012 Aktualizace ke zmapování regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení pro rok 2011
Aktualizována data o vývoji regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení za rok 2011.

29.5.2012 Hodnocení projektu

Průběh řešení, zpracování a zejména výsledky projektu byly hodnoceny dvěma nezávislými oponenty a Hodnotící komisí poskytovatele, tj. Ministerstva pro místní rozvoj. Níže uvádíme vyjádření jednotlivých oponentů i Hodnotící komise. Projekt byl hodnocen jako "V - vynikající výsledky projektu".

28.5.2012 Housing Restitution and Privatisation: Both Catalysts and Obstacles to the Formation of Private Rental Housing in the Czech Republic and Estonia
V recenzovaném časopise International Journal of Housing Policy vyšel článek autorů M. Luxe, A. Kährik a P. Sunegy vztahující se k řešení projektu.

6.4.2012 Bytová politika - teorie a inovace pro praxi
Na začátku dubna 2012 vyšla v Sociologickém nakladatelství (SLON) publikace "Bytová politika - teorie a inovace pro praxi". Editory publikace jsou M. Lux a T. Kostelecký, autory jednotlivých kapitoly byli zástupci členů všech řešitelských pracovišť, která se podílela na řešení projektu "Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit".

30.3.2012 Reforma bytové politiky v ČR: návrh a výsledky simulací
Začátkem roku 2012 vyšla publikace typu policy paper autorů P. Sunegy, R. Jahody, T. Kosteleckého, M. Luxe a K. Báťi.

29.1.2012 Prognózování celkové potřeby bytů v současných podmínkách ekonomické recese
Na konci roku 2011 vyšla publikace typu policy paper autorů M. Polednika a M. Hadlače z Institutu regionálních informací, s.r.o.

22.1.2012 Certifikovaná metodika "Bezbariérové užívání staveb"
Dne 17. 1. 2012 byla Ústavem územního rozvoje v Brně certifikována metodika "Bezbariérové užívání staveb - metodika k vyhlášce č.398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb" autorky R. Zdařilové z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.

19.1.2012 Pasportizace v kontextu udržitelného managementu obecního domovního a bytového fondu
V rámci aktivity s názvem "Opatření ke zvýšení fyzické dostupnosti bydlení pro skupiny domácností nejvíce zasažených hospodářskou krizí" vyšel policy paper s názvem Pasportizace v kontextu udržitelného managementu obecního domovního a bytového fondu, autorem je J. Česelský z VŠB-TU Ostrava. 

8.1.2012 Metodika přístupného prostředí bytového fondu - CELOŽIVOTNÍ BYDLENÍ
Dne 21. 12. 2011 byla Ústavem územního rozvoje v Brně certifikována "Metodika přístupného prostředí bytového fondu" autorky R. Zdařilové z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.

29.12.2011 Zvyšování kvalifikace a rekvalifikace správců bytových domů jako nástroj udržitelnosti užitku bytového fondu
Dne 3. 11. 2011 byla Ústavem územního rozvoje v Brně certifikována metodika "Zvyšování kvalifikace a rekvalifikace správců bytových domů jako nástroj udržitelnosti užitku bytového fondu" autorů F. Kudy, J. Česelského a V. Koudely z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.

Anketa

Zhodnocení obsahové náplně stránek
Považujete informace prezentované na těchto stránkách za srozumitelné a přehledné?

Celkem hlasovalo 12683
Archiv anket

  • Představení projektu

Úvodní strana / O projektu / Představení projektu

Představení projektu

Předmět zkoumání a socio-ekonomický kontext projektu

Hlavním předmětem zkoumání tohoto projektu je dostupnost bydlení a regionální disparity v dostupnosti bydlení, potenciální důsledky vývoje dostupnosti bydlení i vývoje těchto disparit, a konkrétní opatření směřující ke zvýšení dostupnosti bydlení, snížení regionálních disparit v dostupnosti bydlení, a tím i snížení negativních socioekonomických důsledků nízké dostupnosti bydlení a/nebo vysokých regionálních disparit v dostupnosti bydlení. V první fázi projektu budou předmětem regionální disparity mezi všemi kraji ČR (regiony NUTS 3) a ve druhé fázi specifické regionální disparity mezi regiony na úrovni okresů, vybranými obcemi (v Praze městskými částmi, obvody) a případně též mikroregiony ve čtyřech vybraných českých krajích - kraji Moravskoslezském, Jihomoravském, Středočeském a Hl.m. Praze.

 

Kraje v ČR mezi sebou vykazují disparity především v ekonomické výkonnosti (podílu regionů na tvorbě HDP) a vývoje zaměstnanosti. Ekonomická výkonnost a zaměstnanost je však podmíněna disparitami ve vybavení infrastrukturou, vzdělávacími podmínkami i podmínkami bydlení. Lze konstatovat, že dochází k pozvolnému zvětšování regionálních disparit (Národní rozvojový plán 2007-2013) a prohlubující se regionální disparity mají negativní dopad na konkurenceschopnost řady regionů. Má-li docházet k přiměřené regionální konvergenci a celkovému hospodářskému růstu, musí se zlepšit podmínky hospodářského rozvoje, mezi něž patří také podmínky v oblasti bydlení.

 

Popis a analýza změn v oblasti bydlení a reforem v oblasti bytové politiky v průběhu ekonomické transformace v ČR byly předmětem již několika odborných publikací (např. Lux et al. 2002, Lux, Sunega, Kostelecký, Čermák, Košinár 2004, Donner 2006). Ekonomické změny měly, mimo jiné, za následek podstatné kvantitativní i kvalitativní změny v oblasti nabídky bydlení (zejména rozsahu i formě nové bytové výstavby) i ve výši a distribuci výdajů domácností na bydlení.

Růst relativních výdajů českých domácností na bydlení a zvyšování regionálních disparit ve výši těchto výdajů

Relativní výdaje českých domácností na bydlení (definovány jako průměrný podíl výdajů na bydlení na celkových měsíčních výdajích domácnosti) rostly v průběhu celého transformačního období, konkrétně z 11 % v roce 1990 na 22 % v roce 2003 (Lux, Sunega, Kostelecký, Čermák, Montag 2005). Z pravidelného monitoringu i analýz výdajů českých domácností na bydlení (Sunega 2003, Lux & Burdová 2000, Lux 2002, Lux et al. 2002) je zřejmé, že výdaje na bydlení ukrajovaly stále větší podíl z celkového koláče spotřebních výdajů českých domácností a staly se hlavní výdajovou položkou českých domácností. Mimo to, po roce 2000 došlo k podstatnému zvyšování nerovností ve výši relativních výdajů na bydlení mezi domácnostmi nejchudšími a nejbohatšími (Lux, Sunega, Kostelecký, Čermák, Montag 2005, str. 169).

Růst cen bydlení v relaci k příjmům domácností a prohlubování regionálních disparit

Ve výši tržních cen vlastnického a družstevního bydlení, a též ve výši tzv. tržního nájemného, se postupně objevily značné regionální rozdíly, které mají přímý důsledek na vytvoření a zvyšování regionálních disparit v dostupnosti bydlení. I přes tuto skutečnost nebyly disparity dosud důsledně zmapovány a analyzovány. Ačkoliv průměrné mzdy pražských domácností jsou nejvyšší v České republice (RSCP 2006), průměrná cena bytu v Praze dosáhla, dle údajů Českého statistického úřadu, v roce 2003 6,9násobku průměrného čistého ročního příjmu pražské domácnosti, zatímco v ČR jako celku "pouze" 3,3násobku průměrného ročního příjmu domácnosti. Z toho vyplývá, že regionální disparity v cenách bydlení, potažmo dostupnosti bydlení, jsou pravděpodobně vyšší než disparity týkající se ekonomické výkonnosti regionů obecně.

 

Zatímco v průběhu celého transformačního období dochází k posílení mzdové diferenciace (Večerník 2001), ceny bytů rostly i v různých kvalitativně odlišných tržních segmentech relativně rovnoměrně (ČSÚ 2005). Mzdy zaměstnanců v oborech vyžadujících vysoké vzdělání jsou sice v Praze i 1,5krát vyšší než mzdy stejných zaměstnanců v ostatních českých regionech, u zaměstnanců v oborech nevyžadujících vyšší vzdělání a inovace je ovšem mzdový rozdíl podstatně nižší. Znamená to, že existují a posilují se regionální disparity v podílu domácností potenciálně ohrožených nedostupností bydlení z důvodu nerovnoměrného vývoje cen bydlení a příjmů.

Skutečné  a potenciální dopady snížení dostupnosti bydlení

Jak vyplývá z několika provedených sociologických šetření (Hamplová 2000, VÚPSV 2003), snížení dostupnosti bydlení v průběhu 90. let přispělo ke změně demografického chování mladé generace, tj. k odkládání uzavření sňatku a zejména pak odkládání narození prvního dítěte i k obecnému snížení porodnosti v ČR. V průběhu 90. let minulého století došlo rovněž k obecnému snížení rozsahu stěhování domácností a regionální disparity v dostupnosti bydlení jsou důležitým faktorem, který společně s dalšími vlivy stojí v pozadí nízké úrovně prostorové mobility pracovních sil a vysokých regionálních rozdílů v míře nezaměstnanosti(Lux et al. 2006). Klesající dostupnost bydlení je podle některých autorů (Hradecký 2005, Víšek 2000, 2002) rovněž důležitým faktorem rostoucího nebezpečí sociální a prostorové segregace osob akutně ohrožených nedostupností bydlení (lidé bez přístřeší, lidé vracející se z výkonu trestu, děti opouštějící ústavní zařízení při dosažení zletilosti, neúplné rodiny s dětmi, oběti domácího násilí aj.).

 

Smysl (účel) projektu 

Smyslem projektu je:

  • zmapování vývoje (od roku 2000) a průběžně v době řešení projektu i aktuálního stavu dostupnosti vlastnického i nájemního bydlení a regionálních disparit v dostupnosti vlastnického i nájemního bydlení v ČR (na úrovni regionů NUTS 3).
  • komplexní statistická analýza vlivu faktorů ovlivňujících potenciální sociálně-ekonomických důsledky snižování dostupnosti bydlení a zvyšování regionálních disparit v dostupnosti bydlení, zejména důsledků na demografické chování mladé generace (na úrovni regionů NUTS 3), prostorovou mobilitu domácností za pracovními příležitostmi(na úrovni regionů NUTS 3), velikost skupin akutně ohrožených sociálním vyloučením, kvalitu jejich bydlení a proces jejich sociální reintegrace (ve vybraných čtyřech regionech NUTS 3).
  • hodnocení faktorů ovlivňujících potenciální sociálně-ekonomické důsledky snižování dostupnosti bydlení a zvyšování regionálních disparit v dostupnosti bydlení z hlediska výše (významnosti) jejich vlivu a možnosti jejich regulace.
  • předložení návrhů konkrétních opatření na obecné zvýšení dostupnosti bydlení a  snížení regionálních disparit v dostupnosti bydlení (na úrovni NUTS 3 i na nižších úrovních ve vybraných čtyřech regionech NUTS 3), které by zárověň účinně vedly ke snížení negativních výše zmíněných sociálně-ekonomických důsledků nízké dostupnosti bydlení a vysokých disparit v dostupnosti bydlení (tj. důsledků na demografické chování mladé generace, prostorovou mobilitu domácností za pracovními příležitostmi, potenciální i akutní sociální vyloučení domácností ohrožených nedostupností bydlení).
  • prostřednictvím podrobnějších analýz disparit v dostupnosti bydlení mezi regiony na úrovni okresů, obcemi, případně též mikroregiony, ve vybraných čtyřech krajích (Moravskoslezský, Jihomoravský, Středočeský a hl.m. Praha) zjistit, ve druhé fázi řešení projektu, lokální specifika navrhovaných opatření, přímé i vedlejší efekty zavedení těchto opatření, jejich nákladnost a ostatní regionálně specifická omezení, jež by mohly ovlivnit realizaci navrhovaných opatření ve vybraných krajích.

Očekáváné přínosy projektu

Zmapování současných regionálních disparit v dostupnosti bydlení na úrovni krajů ČR (regiony NUTS 3) dosud nebylo provedeno. Analýza dostupnosti bydlení v českém prostředí navíc předpokládá využití inovačních metodologických postupů, které nebyly dosud plně využity a které hodlá řešitelský tým při řešení cílů projektu uplatnit (podrobněji specifikovány v metodice řešení projektu). Možné důsledky zvýšení regionálních disparit v dostupnosti bydlení, které byly uvedeny výše, nebyly dosud důsledně analyzovány tak, aby byla váha vlivu regionálních disparit v dostupnosti bydlení přesněji odhadnuta na základě komplexního testování všech faktorů, které by na daný možný důsledek mohly mít též významný vliv. Bez takového testování nelze vliv samotných regionálních disparit v dostupnosti bydlení relevantně odhadnout a zavést skutečně efektivní opatření. Podrobněji nebyly v tomto kontextu též zkoumány dopady stávajících opatření bytové politiky. V českém prostředí chybí některé nástroje politik na úrovni státu, krajů i obcí, které jsou známy ze zahraničí a které by mohly rovněž přispět ke zvýšení dostupnosti bydlení a snížení regionálních disparit v dostupnosti bydlení. Tyto nástroje je ovšem potřeba pečlivě analyzovat z hlediska existujícího právního rámce a v kontextu specifického českého kulturního prostředí, případně nalézt takovou originální formu těchto nástrojů, která by mohla být aplikovatelná v českém prostředí.

 

Fyzická a finanční dostupnost bydlení v teorii

Dostupnost bydlení byla a dosud je analyzována ve dvou základních rovinách (Oxley, Smith 1996). Zatímco v poválečném období se důraz tvůrců bytových politik soustředil zejména na problematiku fyzické dostupnosti bydlení (availability of housing), po částečném vyřešení akutní poválečné bytové nouze a následné redefinici cílů v oblasti bydlení na konci 70. let minulého století se zájem teoretiků i praktiků přesunul zejména k problému finanční dostupnosti bydlení (affordability of housing).

Finanční dostupnost bydlení

Jedna z nejčastěji citovaných definic finanční dostupnosti bydlení uvádí, že "dostupnost se vztahuje k zajištění určitého standardu bydlení za cenu či nájemné, které v očích nějaké třetí strany (zpravidla vlády) nepředstavuje nerozumné zatížení pro domácnosti." (Maclennan a Williams 1990, 9). Koncept finanční dostupnosti bydlení se postupně stal hlavním prostředkem hodnocení bytové situace a trhu s bydlením v řadě vyspělých ekonomik. Přibližně od 80. let minulého století se termín "finanční dostupnost bydlení" stal velmi populárním termínem mezi tvůrci bytových politik a od 90. let minulého století se část sociálních vědců začala zabývat studiem konceptu a metodologie měření (Bramley 1994, 1991; Hallet 1993; Hancock 1993; Stone 1990; Whitehead 1991; Hulchanski 1995; Hills et al. 1990; Freeman, Chaplin, Whitehead 1997; Linneman, Melbolugbe 1992; Maclennan, Wiliams 1990). Cílem těchto odborných studií bylo zejména kriticky zhodnotit, upravit nebo formulovat vhodné indikátory, jež by bylo možné pro měření finanční dostupnosti bydlení použít.

 

Zkoumání finanční dostupnosti bydlení zahrnuje nejen analýzy zatížení různých skupin domácností výdaji na bydlení, analýzy efektivity a efektivnosti nástrojů bytové politiky směřujících ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení, sociálních nerovností a sociálních problémů, které trh s bydlením a nízká dostupnost bydlení pro některé znevýhodněné skupiny domácností vytváří (např. bezdomovectví, ostatní skupiny domácností ohrožené sociálním vyloučením, nedostupnost bydlení pro příjmově slabé domácnosti nebo nově vytvořené mladé rodiny), ale zahrnuje též analýzy demografického chování mladých lidí (jelikož finanční dostupnost prvního bydlení pro mladé domácnosti ovlivňuje míru sňatečnosti a/nebo porodnosti) a analýzy zamýšlené i skutečné prostorové mobility domácností za pracovními příležitostmi (jelikož vysoké regionální rozdíly ve finanční dostupnosti bydlení mohou být hlavní překážkou pro stěhování domácností).

Fyzická dostupnost bydlení

Fyzická dostupnost bydlení je zpravidla definována jako zajištění dostatečného počtu kvalitativně standardních bytových jednotek různé velikosti a různého právního důvodu užívání tak, aby tento počet odpovídal aktuální a případně i budoucí předpokládané potřebě domácností po bydlení v dané lokalitě. V současnosti je problém fyzické dostupnosti bydlení analyzován spíše z pohledu kvality bydlení (vytváření a sledování kvalitativních standardů, analýza efektivity a efektivnosti procesů rehabilitace a modernizace bytového fondu), kvality sousedství (například analýza dopadů kvality prostředí na sociální vzorce chování obyvatel, analýza efektivity a efektivnosti procesů regenerace sousedství, životního prostředí) a též z pohledu minimalizace nebezpečí sociální segregace (sociálního vyloučení určité skupiny domácností) v určitých urbanisticky vymezených územích.

 

Ačkoliv koncept finanční dostupnosti bydlení, jejího měření a analýz dopadů nerovností, postupně získal z důvodu změny nejen bytových podmínek a bytových politik, ale také změny obecného společenského a ekonomického prostředí v posledních dvou dekádách minulého století ve vyspělých zemích větší pozornost než koncept fyzické dostupnosti bydlení, obě roviny dostupnosti bydlení spolu stále úzce souvisí a ovlivňují jen zdánlivě oddělené výše uvedené procesy.

 

Finanční a fyzická dostupnost bydlení tvoří v návrhu tohoto projektu základní teoretický i metodologický pilíř zkoumání regionálních disparit, od kterého by měly být analyzovány ostatní výše zmíněné procesy v oblasti bydlení českých domácností a naplněny tak cíle celého projektu.